Varování myslivců pro občany Hvožďanska a okolí.

Začíná opět hlavní lovecká sezona a s ní i doba honů a naháněk na škodnou zvěř. Myslivecký spolek JAVORY ve Hvožďanech upozorňuje návštěvníky lesa a majitele psů, že ve dnech 2.11.2024 a 14.12.2024 vždy v době od 8:00 hodin do 17:00 hodin bude v honitbě u Hvožďan, Vacíkova, Leletic včetně chatové oblasti, Roželova, Mýta, Planiny a Pozdyně probíhat společná myslivecká lovecká akce – naháňka na spárkatou zvěř a veškerou škodnou zvěř. Z důvodů zajištění bezpečnosti se v těchto dnech doporučuje veřejnosti nepohybovat se v lesních porostech, ale i v porostech na polích a v přilehlých křovinách. Je zde možné zvýšené nebezpečí smrtelného zranění střelnou zbraní, ale i napadení lidí a psů poraněným divočákem.

Prosíme tedy všechny občany, aby varování vzali na vědomí a nevstupovali do dotčených porostů z důvodů bezpečnosti a zamezení případných mimořádných událostí při této činnosti.

Děkujeme veřejnosti za pochopení.                                              Jaroslav Komm

                                                                                         MS JAVORY ve Hvožďanech

Vypouštění zajíců polních v honitbě Javory Hvožďany v roce 2023

Myslivecký spolek Javory si dovoluje informovat občany, že do našeho regionu se vypustilo  již potřetí 22 kusů zajíců polních. Jejich přirozeným biotopem jsou otevřené krajiny, především pole, louky, okraje lesů a jiné, kde díky svému hnědému zbarvení jsou velmi dobře maskované. Bohužel na většině území ČR populace zajíce polního výrazně klesla až na kritický stav a to hlavně vlivem moderního zemědělství. Velká těžká technika na polích a loukách způsobí každoročně nejen na drobné ale i na srnčí zvěři velké ztráty. Dalším faktorem úbytku zaječí populace jsou různé postřiky, které se aplikují na polních plodinách, dále pak nemoci tularemie a brucelóza, které se u zajíců vyskytly a poslední řadě i velký nárůst výskytu černé zvěře v honitbách ČR.  V naší honitbě Javory se zajíc polní přestal lovit v roce 1994 s nadějí, že se populace v honitbě zlepší a opět vzroste. Bohužel zvýše jmenovaných faktorů se nepodařilo. V posledních 10 letech jsme zaznamenali mírný vzestup populace zajíce v honitbě a tak se MS Javory rozhodlo již podruhé této zvěři pomoci vypuštěním 22 kusů zajíců, aby se do stávající populace dostala nová zdravá krev a oživil se tak nárust populace zajíců za přispění dotačního programů návratu drobné zvěře do naší přírody. MS Javory zakoupilo 11 párů zajíců, které MS Javory 28.8.2023 vypustilo na třech místech honitby a to v lokalitách Háj 6 kusů , Nivka 6 kusů a Křemišov 10 kusů. Vypuštění zajíci jsou označeni červenou známkou ve slechu. Tyto známky jsou dobře viditelné a umožní nám tak odlišit při pozorování vypuštěné zajíce od zajíců z místní populace. Při vypouštění zajíců byl přítomen zástupce krajského úřadu pro Střední Čechy pan Ing. Tomáš Zíka Ph.D.  Za MS Javory zajíce vypouštěli myslivecký hospodář Hudeček Václav, jednatel Trefný Jiří, a členové Kmůcha František a Hudeček Vládimír. Zajícům předkládáme jadrné krmivo v podobě ovsa, dále krmivo dužnaté a v případě vysoké sněhové pokrývky i seno. V rámci celé honitby jsou taktéž připravovány záhryzy z nařezaných větví dubů, lísek, olší, jív a ovocných stromů, které slouží zajícům k okusu. V rámci dotačního programu nesmí zajíc polní být obhospodařován lovem po dobu 5 let od vypuštění jedinců. Věříme, že s podporou MS Javory se populace zaječí zvěře v našem regionu o trochu zlepší a zvýší.

Myslivecký spolek JAVORY ve Hvožďanech poslal finanční dar zničené obci na jihu Moravy

26.června 2021 se konečně po Covid-19 opatření mohli všichni členové MS JAVORY shromáždit na výroční členské schůzi, aby zhodnotili činnost mysliveckého spolku za uplynulý rok, plán nákupu obilí na přikrmování zvěře v zimě a naplánovali finanční rozpočet a práci na brigádnickou činnost na tento rok. Přitom zazněl návrh poslat finanční pomoc zasaženým vesnicím na jižní Moravu, která pomůže zasaženým obcím, lidem a komunitám, aby se s tragédií dokázali lépe vyrovnat. Jih Moravy zasáhla v červnu 2021 katastrofa nevídaných rozměrů následkem tornádové bouře, která po sobě zanechala několik zcela zpustošených vesnic. Vítr, který se změnil ve vír, trhal střechy z domů, lámal stromy, boural domy. Jednohlasně byla ihned odsouhlasena částka 10 000,- Kč a pokladník spolku peníze převedl na transparentní účet 123-4548350207/0100 obce Hrušky, která byla nejvíce postižena tornádem. Členové MS Javory doufají a přejí si, aby se život v zasažených obcí vrátil co nejdříve k normálu.

                                                                                                                          Za MS Javory Jaroslav Komm

                         AKTUÁLNÍ SITUACE
                Výkon práva myslivosti je povolen.
            Samostatný lov ve dne i v noci je povolen.
                   Společné lovy jsou zakázány.

Mimořádná opatření od pondělka 1. 3. 2021:

Výkon práva myslivosti není kromě společného lovu zvěře omezen, a to jak z důvodu zabránění šíření nebezpečných nemocí, tak z důvodu předcházení škodám způsobených zvěří v lesích a zemědělství a rovněž z důvodu zabránění strádání zvěře. Výkon funkce myslivecké stráže, který je výkonem činností sloužících k zajištění vnitřního pořádku podle bodu II. odst. 5 písm. a) a bodu III. odst. 1. písm. c) bod i) usnesení vlády č. 216 ze dne 26. února 2021, není omezen.

Zkoušky z myslivosti (lovecký lístek, myslivecký hospodář, zkoušky psů, zkoušky sokolnické, atd.) není možné po dobu trvání krizových opatření pořádat. Apelujeme na dotčené osoby, aby v současnosti zvažovaly nezbytnost provádění těchto činností a usilovaly, aby se konaly jen za účasti nezbytného množství osob.

Zákaz cest mimo okres pro myslivce neplatí (máme výjimku – obdobná činnost), pokud se při kontrole prokážeme průkazem či písemným potvrzením osoby, u které vykonáváme myslivost. Minimálně by tedy takový doklad měl obsahovat identifikaci uživatele honitby, místo honitby a jméno držitele. Z mysliveckých dokladů toto splňují Povolenka k lovu, Průkaz mysliveckého hospodáře a Průkaz myslivecké stráže. Kdo nemá žádný z těchto dokladů, tomu musí uživatel honitby vystavit potvrzení.

Zákazy vycházení ve dne i v noci pro myslivce neplatí (máme výjimku – obdobná činnost), nařízení vlády přitom v tomto případě nevyžaduje dokladování práva využít výjimku.

Zákaz pobytu mimo obec bydliště se myslivců vůbec netýká. Ten platí pouze pro rekreační pobyty v přírodě. Myslivost není rekreace.

Zákaz pobývání více než dvou osob na veřejně přístupném místě pro myslivce neplatí (máme hned dvě výjimky současně – 1) obdobná činnost 2) činnost, ke které jsme povinni ze zákona).

Jsme povinni omezit na nezbytně nutnou míru kontakty s jinými osobami než se členy domácnosti. Zároveň jsme samozřejmě povinni dodržovat všechna platná opatření (respirátory apod.), a to i tam, kde využíváme výjimky z jiného zákazu.

Prodej ulovené zvěře uživatelem honitby koncovému spotřebiteli by zakázán být neměl, protože se obvykle nejedná o prodej z provozovny.

Obchody se zbraněmi a střelivem budou od pondělka uzavřeny. Mají možnost vydávat objednávky provedené přes internet či telefonicky. Je ale na jejich provozovatelích, zda ji využijí.

Ministerstvo zemědělství (MZe) rozšířilo doby lovu několika druhů drobné zvěře, siky Dybovského a srnce obecného.

Od 1. ledna 2021 nabyla účinnosti vyhláška č. 592/2020, ze dne 22. prosince 2020, kterou se mění vyhláška č. 245/2002 Sb., o době jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů.

Změny jsou v době lovu bažanta obecného, bažanta královského, orebice rudé, krocana divokého a perličky obecné. U spárkaté zvěře se mění doba lovu u siky Dybovského a srnce obecného.

Novelizace zavádí tyto změny:

• celoroční možnost lovu bažanta obecného, bažanta královského, krocana divokého orebice rudé a perličky obecné v bažantnicích.
• prodloužení doby lovu bažanta obecného ve volných honitbách loveckými dravci o měsíc – do 31. ledna; v bažantnicích je nově možné lovit bažanta obecného a orebici rudou loveckými dravci celoročně,
• celoroční možnost lovu bažanta obecného v bažantnicích odchytem.
• úprava doby lovu siky Dybovského ve volných honitbách – jeleny je možné lovit od 1. července do 31. ledna, laně od 1. srpna do 31. ledna a zvěř siky Dybovského do dvou let věku celoročně.
• úprava doby lovu srnce obecného – doba lovu srnce bude začínat 1. května

Vypouštění zajíců polních v honitbě Javory Hvožďany

Vážení spoluobčané Hvožďan a přilehlých obcích. Myslivecký spolek Javory si vás dovoluje informovat, že do našeho regionu se vypustilo 20 kusů zajíců polních. Jak všichni víte, zajíc polní je hojný druh žijící na velkém území Evropy. Jejich přirozeným biotopem jsou otevřené krajiny, především pole, louky, okraje lesů a jiné, kde díky svému hnědému zbarvení jsou velmi dobře maskované. Bohužel na většině území ČR populace zajíce polního od poloviny 80 let a začátkem 90 let výrazně klesla až na kritický stav a to hlavně vlivem moderního zemědělství. Velká těžká technika na polích a loukách způsobí každoročně nejen na drobné ale i na srnčí zvěři velké ztráty. Dalším faktorem úbytku zaječí populace jsou různé postřiky, které se aplikují na polních plodinách, dále pak nemoci tularemie a brucelóza, které se u zajíců vyskytly a poslední řadě i velký nárůst výskytu černé zvěře v honitbách ČR.  V honitbě Javory se zajíc polní přestal lovit v roce 1994 s nadějí, že se populace v honitbě zlepší a opět vzroste. Bohužel zvýše jmenovaných faktorů se nepodařilo. V posledních 5 letech jsme zaznamenali mírný vzestup populace zajíce v honitbě a tak se MS Javory rozhodlo této zvěři pomoci vypuštěním 20 kusů zajíců, aby se do stávající populace dostala nová zdravá krev a oživil se tak nárust populace zajíců. To vše za podpory dotačního programů návratu drobné zvěře do naší přírody. MS Javory proto rozhodlo v rámci programů koupit 10 párů zajíců, které MS Javory 1.10.2020 vypustilo na třech místech honitby a to v lokalitách Háj-les, Stará Nivka a Myslín-Javorý. Vypuštění zajíci jsou označeni známkou ve slechu, která má modrou barvu pro rok 2020. Tyto známky jsou dobře viditelné a umožní nám tak odlišit při pozorování vypuštěné zajíce od zajíců z místní populace. Při vypouštění zajíců byl přítomen zástupce krajského úřadu pro Střední Čechy pan Ing. Tomáš Zíka Ph.D. a chovatel, který nám zajíce přivezl pan Václav Němec. Za MS Javory zajíce vypouštěl předseda Štika Petr, myslivecký hospodář Hudeček Václav, předseda revizní komise Kmůcha Petr a člen revizní komise Matoušek Karel. Další členové našeho mysliveckého spolku vyrobily 3 kusy napajedel a krmná zařízení pro drobnou zvěř. Pro umístění krmných zařízení je důležité mít obeznaná místa, kde se zajíci skutečně pohybují. Zajícům předkládáme jadrné krmivo v podobě ovsa, dále krmivo dužnaté a v případě vysoké sněhové pokrývky i seno. V rámci celé honitby jsou taktéž připravovány záhryzy z nařezaných větví dubů, lísek, olší, jív a ovocných stromů, které slouží zajícům k okusu. Dále se chceme zaměřit na zlepšování životního prostředí pro drobnou zvěř zejména zakládáním biopásů, zvěřních políček a remízků. V rámci dotačního programu nesmí zajíc polní být obhospodařován lovem po dobu 5 let od vypuštění jedinců. Věříme, že s podporou MS Javory se populace zaječí zvěře v našem regionu zlepší a zvýší.

                                                                                                          Za MS Javory Jaroslav Komm

                     Podmínky pro výlovy a hony v nouzovém stavu

Stanovisko Ministerstva zdravotnictví k textu Usnesení vlády České republiky ze dne 21. října 2020 č. 1078 o přijetí krizového opatření pro podnikatelské a obdobné činnosti ve vztahu k rybářství a myslivosti

                                           OD LEDNA 2020 se mění DOBY LOVU

Myslivci dostanou účinnější nástroj, jak regulovat narůstající počty spárkaté zvěře.Hlavním důvodem je ochrana nově vysazovaných stromků zejména na holinách po vytěženém kůrovcovém dříví. Právě na mladých dřevinách způsobuje spárkatá zvěř značné škody.

Prodloužení doby lovu budou moci myslivci využít v případech, kdy to bude kvůli situaci a podmínkám v dané honitbě nezbytné. Jde o možnost, nikoliv povinnost využít celého rozsahu doby lovu. Ta se obecně prodlužuje maximálně o jeden měsíc.
U zvěře do dvou let věku, kromě kamzíků, se rozšiřuje na celý rok. Rozšíření doby lovu platí do konce března 2025.

                   Od 1. ledna 2020 do 31. března 2025 se doba lovu stanoví pro dále uvedené druhy zvěře odchylně od ustanovení § 1 takto:
 
a) daněk skvrnitý – daněk od 1. července do 31. ledna a daněla od 1. srpna do 31. ledna
s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, mladá zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince,  
 
b) jelen evropský – jelen od 1. července do 31. ledna a laň od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, mladá zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince,  
 
c) muflon – muflon od 1. července do 31. března s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1,
muflonka od 1. července do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, mladá zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince,  
 
d) sika japonský – jelen od 1. července do 31. ledna a laň od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, mladá zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince,  
 
e) srnec obecný - srnec od 1. května do 30. září s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1,  
srna od 1. srpna do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, mladá zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince.  
 
f) kamzík horský – kamzík, kamzice a kamzíče od 1. října do 31. prosince  
 
 

                Výsadba dřevin v honitbě Mysliveckého spolku JAVORY ve Hvožďanech

Podzim je obdobím výsadby listnatých keřů a stromů, ovocných i okrasných. Při výsadbě v období od konce září do zámrazu si ušetříme starosti s pravidelnou zálivkou a rostliny také lépe zakoření. Proto Myslivecký spolek JAVORY ve Hvožďanech v sobotu 5. října uspořádal brigádu všech členů na výsadbu dřevin v naší pronajaté honitbě. Po vytipování vhodných lokalit jsme se rozdělili do tří skupin a celkem jsme za dopoledne zasadily okolo 90 kusů dřevin, které jsme zakoupili z části finančního příspěvku Obecního úřadu Hvožďany a z části vlastních peněz. Dřeviny jsme sázeli do jamek motykou, zalívali vodou a proti okusu a vytloukání srnčí zvěří je ochránili oplocením. Výsadba stromů významně přispívá k adaptaci na změnu klimatu, čistšímu ovzduší, podporuje zadržování vody v krajině, snižuje erozi půdy. Výsadba lesních dřevin, doplňování a zakládání remízků, vytváření rozptýlené zeleně v krajině patřilo vždy k nevýraznějším aktivitám mysliveckého spolku. Úživnost honitby lze rychle zvýšit obhospodařováním dostatečného počtu potravních políček, v dlouhodobém horizontu výsadbou plodonosných dřevin. Výsadba stromů a zřizování trvalých keřovitých krytů pro zvěř je odkazem dnešní generace myslivců pro budoucnost. Každý rodící plodonosný strom nebo remízek v polích je pravým požehnáním pro zvěř, které není možné ničím jiným nahradit. Vhodně druhově a prostorově založené remízky nám zabrání migraci pernaté zvěře nebo její nežádoucí koncentraci v nevhodných místech. V této činnosti bude náš Myslivecký spolek JAVORY pokračovat i v dalších letech!                                                                                    Jaroslav Komm, kulturní referent MS     

                          Rozpis zimního přikrmování - KRMELCE

k.ú. Hvožďany:

Javory                          Horní: Zeman M.,Trefný K.

                                  Spodní: Kramosil St., Kmůcha P.

Pahorky                                  Šefl M., Šefl St., Trefný Fr.

Bouda Brod                            Minařík V., Minařík J.

Hvožďany Draha                    Tůma P., Tůma M.

Háj – les                                 Matoušek K., Trefný J. ml.

Posed pod Hájem                   Komm J.

U Javorského                         Trefný J. st, Homolka P.

Čejkovky                                Homolka P.

k.ú. Roželov:

Černá prsť                             Trefný Fr.

Černá prsť–posed pískovna  Netušil L.

Za Patou                                Kramosil St.

Pod Planiny                           Kmůcha P., Kmůcha Fr.

Za Planiny                             Stupka M.

Pod mlýnem                          Trefný J. ml.

Pod Dědkem                         Vršecký M., Komm J.

k.ú. Vacíkov:

Stráž                                     Konigsmark R., Hudeček V.

Vondřichův les                      Vošahlík M., Hudeček L.

Rašelina                                Kmůcha F.

k.ú Pozdyně:

Binín les                                Mach Fr., Netušil L.

k.ú. Leletice:

Radlina                                 Stupka M, 

Leletice pod elektrárnou       Daniel Fr., Štika P.

...

BEZPEČNOSTNÍ PRAVIDLA PŘI LOVU ZVĚŘE

Lov zvěře s sebou, podobně jako každá jiná lidská aktivita, přináší řadu rizik. Při uvedené činnosti je nebezpečí o to větší, že se obvykle manipuluje s palnou zbraní, jejíž účinky mohou být zcela fatální, a to často v okruhu několika kilometrů. Připočteme-li k tomu navíc prostředí, v němž k použití lovecké zbraně dochází a kde se dnes pohybuje velký počet nezúčastněných osob, vyvstává před námi nutnost dodržovat celou řadu bezpečnostních pravidel. Ta jsou bezpodmínečně závazná pro všechny účastníky lovu.

Přestože se zejména nezasvěceným osobám může zdát nebezpečí ohrožení palnou zbraní velmi vysoké, není v žádném případě nutnost se nadmíru znepokojovat, k čemuž čas od času dochází pod vlivem senzacechtivých médií. Rizika v rámci lovu zvěře sice existují, nicméně jsou porovnatelná s mnoha jinými zájmovými činnostmi (extrémní a adrenalinové sporty, motorismus aj.). Vezmeme-li v potaz, že se v naší zemi aktivně věnuje myslivosti řádově sto tisíc osob, nepřesáhne počet mimořádných událostí v procentuálním vyjádření nijak dramaticky obdobné charakteristiky v rámci ostatních lidských činností.

V každém případě ale musíme k lovu zvěře i k jiným manipulacím se zbraní přistupovat vždy s maximální mírou zodpovědnosti. Jedná se přitom nejenom o samotnou střelbu, ale také o všechna obecná pravidla platící pro používání zbraní i střeliva, včetně jejich nastřelování, ukládání, zabezpečení a převoz. Ze specifických pravidel bezpečnosti, vážících se na obecnou i loveckou úroveň jejich použití, musíme dodržovat zejména následující:

- při jakékoliv manipulaci se zbraní platí absolutní zákaz požívání alkoholických nápojů;

- ke zbrani se chováme vždy maximálně obezřetně, zbraň nikdy nenecháváme bez dozoru a nikdy ji nesvěříme osobě, která nemá k manipulaci s ní patřičné oprávnění;

- se zbraní manipulujeme vždy tak, jako kdyby byla nabitá;

- odkládáme-li z jakéhokoliv důvodu zbraň, vždy ji vybíjíme, vyjímáme zásobník a náboje ze schránky, bereme-li naopak zbraň do rukou, okamžitě se přesvědčíme, zda není nabitá;

- při přepravě automobilem ukládáme zbraň vždy vybitou. To platí i v případě, že se pohybujeme na honebních pozemcích. Automobil, který ztrácíme z dohledu, není vhodným prostorem pro bezpečné uložení zbraní. Přeprava zbraně je mimo honební pozemky možná pouze ve stavu vylučujícím její okamžité použití. Náboje v tom případě nesmí být v nábojových komorách, ale ani v nábojové schránce nebo v odděleném zásobníku. Ve veřejných dopravních prostředcích lze lovecké zbraně přepravovat pouze v uzavřených obalech (pouzdrech, kufřících apod.). Nabitou zbraň nikdy nenosíme do místnosti;

- se zbraní manipulujeme vždy tak, aby nikdy nemířila ve směru osob, nemovitostí, zvířat či dopravních prostředků. To platí zejména o nabíjení a vybíjení zbraně. Zbraň nabíjíme pouze tehdy, když je to nutné. Zlamovací zbraň vždy uzavíráme a otvíráme pohybem pažby s nehybnými hlavněmi namířenými k zemi;

- zbraň se při loveckých příležitostech nosí na levém rameni, hlavněmi šikmo nahoru, za deště hlavněmi směrem k zemi;

- nepoužíváme nikdy zbraň, u které je podezření na konstrukční závadu, neúměrné opotřebení nebo jiný technický problém a nikdy nepoužíváme staré střelivo či střelivo neznámého původu. Před nabitím zbraně se přesvědčíme, že v hlavni není cizí těleso, po nabití zbraň ihned zajistíme, případně se ujistíme, zda je zajištěná;

- při střelbě musíme vždy zohlednit všechny okolnosti, zejména počasí, viditelnost, stav okolního terénu, hustou vegetaci, střelbu k horizontu, možnost zvýšeného pohybu osob (cesty, rekreace, sport, sběr lesních plodů, práce, průjezd vozidel...);

- vždy bereme v potaz možnost odrazu střely od zmrzlého podkladu, stromů, kamení, vodní plochy apod. Počítáme také s tím, že zasažením zvěře dráha střely nekončí, ale naopak jsou zcela běžné průstřely se současnou změnou dráhy letu střely;

- při selhané ráně je nutné před další manipulací ponechat zbraň minimálně tři vteřiny ve směru zamýšlené střelby a počítat s opožděným zážehem;

- sami se vyvarujeme pohybu v místech, kde hrozí potenciální nebezpečí od ostatních střelců, používáme reflexní doplňky a za tmy baterku;

- při lovu zbraň nabíjíme až na honebních pozemcích a vybíjíme ji vždy při překonávání překážek, výstupu na posed, prodíráním se křovím apod.;

- při lovu ve dvojici (s loveckým průvodcem) je nejlepší, má-li zbraň nabitou pouze jeden lovec. Ten pak postupuje při šoulačce mírně vpředu a vlevo, aby měl zbraň pouze ve svém dosahu. Na průvodce se pokud možno otáčí pouze hlavou a vždy má zbraň podvědomě pod kontrolou, aby na něj nemířil. Mají-li zbraně nabité oba, postupují na stejné úrovni s mírným rozestupem tak, aby se jejich zbraně nedotýkaly souseda;

- před střelbou je vhodné ještě v klidu před příchodem zvěře vyhodnotit nenadálá rizika okolí, předpokládaný směr střelby i ohrožený prostor, do kterého se střílet v žádném případě nesmí;

- zbraň se zásadně odjišťuje a napínáček aktivuje těsně před střelbou, po jistém obeznání zvěře. Po odeznění příležitosti se vše uvádí do původní bezpečnostní polohy;

- při společných lovech nebo lovech s průvodcem dbá účastník vždy a bezpodmínečně všech pokynů vedoucího honu, závodčích, eventuálně průvodce;

- na honech se zbraně nabíjí až na stanovišti. Mimo tato místa se zbraň nosí zásadně vybitá, zlamovací zbraň se sklopenými hlavněmi, opakovačka s povytaženým závěrem;

- vymezené stanoviště je na společném lovu doslova posvátné a nelze je svévolně opravovat nebo měnit;

- nikdy se nestřílí směrem do leče, ve směru řady obstavující leč, ani se zbraní netáhne ve směru ostatních účastníků;

- výstřel musí vždy následovat teprve tehdy, je-li si střelec jistý, že přesně ví kam a na jaký cíl střílí! V případě jakýchkoliv pochyb, nejasného obeznání zvěře apod. od zamýšlené rány okamžitě upustí.

Přestože uvedená pravidla týkající se používání lovecké palné zbraně postihují nejožehavější bezpečnostní otázky související s lovem zvěře, musí si být účastníci vědomi také ostatních rizik, která lov a pobyt v přírodě přináší. Jedná se zejména o nepodcenění relativně běžných situací, jako je pohyb v členitém terénu (strže, skály), v místech ohrožených pádem stromů, výstup na posedy (nutná pravidelná kontrola technického stavu a řádná údržba), pobytu v přírodě při extrémním počasí (mráz, bouřka), dosled nebezpečné zvěře (černá) aj. V život ohrožující situaci se může vyvinout mnohá banální příhoda, která nás může na lovu potkat. V dnešní době by proto měl při lovu patřit mezi základní bezpečnostní výbavu myslivce funkční mobilní telefon. Na společných lovech, ale také v loveckých chatách a automobilech, by měla být naprostou samozřejmostí lékárnička poskytující svým obsahem šanci na účinnou první pomoc. Pro případ naprosto nečekaných mimořádných událostí je také více než vhodné, je-li někdo další zpraven o předpokládané trase našeho pohybu během lovu a o čase předpokládaného návratu domů. Jen tak je možné zajistit postiženým včasnou pomoc.

BEZPEČNOST PŘI SPOLEČNÝCH LOVECH

O nebezpečnosti palných zbraní, jejich devastačních a drastických účincích není třeba se rozsáhle rozepisovat. Při jejich používání se, stejně jako při jakékoliv lidské činnosti, vloudí chyba a selhání lidského faktoru nebo nešťastná souhra náhod a výsledkem je tragedie v podobě smrtelného zranění.

Nejnebezpečnější jsou společné lovy na spárkatou zvěř, kde se používají kulové zbraně. Je faktem, že statisticky je tragických nehod v myslivosti řádově a výrazně menší poměr než při jiných zájmových činnostech. U dopravy jsme si zvykli, že po víkendu nám televizní noviny sdělí, že na silnicích zemřelo 10 či15 lidí a nikdo se již nad tím nepozastavuje, ale událost při myslivosti je ovšem mediálně atraktivní a mnohdy je sdělovacími prostředky až zveličována.

Na druhou stranu stále se opakující nehody při lovu svědčí o tom, že opatrnosti při organizaci a průběhu není nikdy dost a také to, že poučení či proškolení o bezpečnosti účastníků lovu není často úplně dostatečné. Nehovořím o tom, že závazné obecné či pravidelné školení o bezpečnosti při výkonu práva myslivosti u nás neexistuje vůbec.

Považme, že na každém pracovišti, kde hrozí sebemenší rizika, je povinné školení o bezpečnosti práce a o její dodržování se stará profesionální bezpečnostní technik, u naší myslivosti něco podobného není a bohužel v tomto pokulháváme za ostatním světem. V prevenci nehod při lovu vidím v této souvislosti velký dluh legislativy i orgánů státní správy od shora až dolů. Vždyť se jedná o životy a zdraví lidí.

Co však udělat, aby rizika nehod při společných lovech byla minimalizována?

Bezpečnost na společných lovech začíná už při jeho přípravě a plánování.

Výběr jednotlivých lečí nesmí být výsledkem náhodné improvizace, ale uváženého výběru, a to nejen z hlediska možného výskytu lovené zvěře, ale především také z hlediska bezpečnosti. To znamená, že dopředu je třeba si určit, v návaznosti na konfiguraci terénu bezpečné rozestavení střelců tak, aby nebyly tvořeny kapsy v řadě střelců, řada střelců netvořila oblouky, a tím se některý z nich se nedostal do možného směru střelby druhé střelce. Při rozestavení střelců je třeba dbát, aby vždy byla zabezpečena dobrá viditelnost, alespoň sousedních střelců, stanoveny směry a segmenty střelby, zvolen správný směr a způsob postupu honců.

Nejlépe je, když se sejdou členové vedení lovu (obvykle předseda, hospodář a závodčí) den předem a řádně připraví organizaci celého lovu a jednotlivých lečí.

V některých zemích, například ve Finsku, je taková příprava povinná ze zákona a musí se jí zúčastnit všichni účastníci včetně střelců. Během přípravy se promítají mapy jednotlivých lečí, aby každý účastník věděl a znal v jakém terénu a prostředí se bude pohybovat. Kterým směrem bude probíhat tlak, kde jsou očekávány spády zvěře a tím předpokládané směry střelby. Podotkněme, že ve Finsku není běžná probírka porostů, takže jsou přirozeně husté a tím pravděpodobnost proniknutí střely přes porost je velmi malá, ale přesto, bezpečnost lovu je na prvním místě. Prostě podle hesla: „Bezpečnost – první cnost“.

Pro bezpečný průběh společného lovu je nutné jeho zabezpečení na místě samém při jeho začátku a v jeho celém průběhu. Při nástupu lovců obvykle vedoucí lovu požádá o bezpečné zacházení se zbraní a často skončí jen u tohoto konstatovaní s přesvědčením, že pro poučení o bezpečnosti účastníků vykonal vše. To ovšem zdaleka nestačí.

Při nástupu musí lovcům nejen představit závodčí a informovat o počtu lečí a dorozumívacích signálech, ale také o konfiguraci terénu jednotlivých lečí, jasně a jednoznačně stanovit, zda bude střelba probíhat do leče a za jakých podmínek případně povolit jen střelbu z leče ven, sdělit za jakých podmínek bude probíhat případný dosled postřelené zvěře, zdůraznit nutnost setrvání střelců na střeleckém stanovišti, vyčkání na závodčího s určením dalšího postupu pro případný dosled atd.

Závodčími by měli být ustanoveny pouze takové osoby, které dokonale znají terén a pokud nebyla již dříve určena a označena jednotlivá střelecká stanoviště, což je v některých honitbách už dobrým pravidlem, závodčí musí umět vybrat nejlepší místa, jak z hlediska lovu, tak z hlediska bezpečnosti.

Na některých skutečně profesionálně vedených společných lovech jdou závodčí beze zbraní, jejich úkolem není lov, ale dozor nad správným průběhem lovu.

Samozřejmé by mělo být průběžné spojení vysílačkami nebo mobilními telefony mezi vedoucím lovu, závodčími a vedoucím honců k ověření postupu honců, situace v leči a v řadě střelců.

Praktickou záležitostí, která není pouhým alibismem, je připravit bezpečností pokyny předem v písemné formě, kterou jsou předány každému účastníkovi, proti podpisu, při příchodu a kontrole dokladů. Příklad takových pokynů v připojeném textovém boxu.

Velmi užitečným, a možná jedním ze zásadních prvků bezpečnosti na společném lovu, je nošení transparentních prvků a oděvních doplňků, které výrazně zviditelňují zúčastněné osoby. V jiným zemích je povinnost nosit transparentní oblečení na společných honech stanovena závaznými předpisy už dávno. Je to jak v již zmíněné Skandinávii, tak v dalších evropských zemích. V USA je dokonce nařízeno nošení viditelných oděvů i v případě individuálního lovu pokud se zúčastní více než jeden lovec. To znamená, že pokud jdou myslivci lovit ve dvojici, a to i na čekanou, musí již být vybaveni reflexním oblečením.

U nás se používání reflexních prvků oblečení pomalu zavádí pouze na bázi dobrovolnosti.

Před časem jsem získal z policejních zdrojů přehled o smrtelných případech za několik posledních desetiletí, kdy se několikrát vyskytnul případ zastřelení myslivce kolegou. Jednalo se jak o případy na společných lovech, kdy poškozený splynul s prostředím a druhým byl přehlédnut, nebo kdy vyšli společně na čekanou, každý z nich obsadil jiný posed a když se druhý vracel k posedu prvního, první myslivec jej omylem v šeru zastřelil. Jednou dokonce došlo k zvláště závažné tragédii, kdy takto otec zastřelil syna.

Pokud by u nás existovalo podobné nařízení jako v USA, potom by k těmto a mnoha dalším nehodám zřejmě nemuselo vůbec dojít. Stejně tak na společných lovech je účastník s reflexními prvky daleko zřetelnější a nelze jej snadno přehlédnout tak, jako když je, sice v řádném mysliveckém oblečení podle všech tradic, ale jen v zeleném oblečení, které snadno splyne s okolím.

Domnívám se, že, i když tato povinnost nevyplývá ze zákona, ale na druhou stranu zákon nijak neomezuje možnou iniciativu orgánu státní správy v přínosech pro bezpečnost, pro ochranu života a zdraví našich občanů, neměl by nejvyšší orgán státní správy myslivosti být lhostejný a měl by správně reagovat na reálné podmínky a vzniklé situace a používání reflexního oblečení na společných lovech doporučit. I když by takové doporučení nemělo striktní právní závaznost, přesto se domnívám, že autorita orgánu státní správy by přispěla k širšímu používání bezpečnostních prvků a tím i vyššího stupně ochrany života a zdraví účastníků společného lovu.

BEZPEČNOST PŘI ZACHÁZENÍ S LOVECKOU ZBRANÍ

A SPOLEČNÝCH LOVECH

Stále neubývá nehod, ke kterým dochází při střelbě s loveckou zbraní na společných lovech i na čekané. Hledáme-li příčiny, poznáme, že jsou většinou u každého střelce. Jednou je to neopatrnost či nedbalost, jindy zase spěch nebo nekázeň. Polovině nehod bychom zabránili dokonalou přípravou na každou mysliveckou akci. To se týká i přípravy společných lovů – honů.

Další příčinou bývá neodborné vedení honů. Každý hon je třeba včas a dobře připravit. Zvát jen určitý počet střelců, a to jen takové, které dobře známe. Tím už před honem vyřadíme neukázněné a pro společný lov nevhodné lovce. Vedoucí honu musí být přísný a nekompromisní. Každého, kdo nedbá pokynů, hned vyloučí, ať je to kdokoliv. Tak se nestanou účastníky honu např. opozdilci a všichni, kteří nepředložili řádné doklady a zbraně k prohlídce. Ukázalo se, že se taková přísnost vyplatí.

Vedoucí dá před honem pokyny střelcům a honcům. Sdělí, která zvěř se střílí, seznámí všechny přítomné s loveckými signály, které se budou během lovu používat, oznámí počet lečí. Upozorní střelce na všeobecné zásady lovu, zejména na to, kdy loveckou zbraň nabíjet a kdy vybíjet.

Každá nedbalost při zacházení se zbraní a při střelbě se trestá vyloučením neukázněného z lovu. Vedoucí křídel musí dokonale znát terén a vzdálenost rozestupů střelců a honců. Zachovávat se musí klidný, tichý a ukázněný nástup na stanoviště střelce, je nutné dodržovat rozestupy mezi střelci i honci. Bavit se je možné až po skončení leče.

Vedoucí honu dá signál na zahájení leče a nabíjení zbraní. Leč ukončí loveckým signálem, a tím dá pokyn k vybíjení zbraní a dále se tyto zbraně nosí zlomeny na levém rameni.

Mimořádnou opatrnost je třeba dodržovat při zaječích honech, při kruhových lečích. Když se kruh zúží natolik, že má v průměru asi 300 m, odtroubí se signál – střílet jen ven z kruhu.

Ke zranění střelnou zbraní nebo i jinak může na lovu přes všechna bezpečnostní opatření dojít. V tom případě je nutné okamžitě zastavit lov, přivolat policii, zajistit místa střelců a ostatních účastníků lovu, určit směr střelby, kdo střílel a kolik ran bylo vystřeleno.

Zranění střelou je nutné dělit podle toho, která část těla byla zasažena a jedná-li se o postřelení nebo hlubokou ránu. I zasažení končetin může mít smrtelné následky. Otevření některé větší cévy může vest k vykrvácení a při poranění tepny i k vzduchové embolii. Rozdrcení kosti může vést zase k embolii tukové. Obě tyto komplikace jsou smrtelné.

Při zranění končetin, nohy nebo ruky, zjistíme především, je-li zasažena kost. Zasažené dlouhé kosti ošetřujeme na místě poranění provizorní dlahou, aby končetina při transportu poraněného neutrpěla. Tato provizoria podkládáme měkkými částmi oděvu a přivazujeme je měkkým obvazem apod.

Do ran samých nikdy a ničím nesaháme. Každé poranění zpravidla krvácí. O krvácení a další komplikace, které jsou životu nebezpečné, jako je dušení a bezvědomí, se staráme nejdříve. Zraněného položíme na kabát nebo jinou podložku, hlavu výše než dolní polovinu těla. Při dušení (zvratky, krví) uvolníme v dutině ústní jazyk tím, že ho povytáhneme a dále zajistíme. Zvratky otřeme a hlavu s povytaženým jazykem nakloníme na stranu.

Poraněnému, kterého postihly mdloby, nikdy nic nepodáváme k jídlu ani k pití. Vždy čekáme, zda se postižený neprobere. Kdybychom ho chtěli přimět k pití, mohla by tekutina vniknout do plic, což může mít za následek zápal plic.

Při krvácení do úst a do krku při poranění hlavy a krku děláme totéž. Uvolníme dýchací cesty a zajistíme jazyk. Při poranění trupu vždy předpokládáme, že došlo ke krvácení do tělních dutin. Toto krvácení je nebezpečné, zde dochází jednak k tlaku na různé orgány (plíce, játra, slezinu, ledviny), jednak ke snížení oběhového tlaku, takže může nastat stav, který se podobá bezvědomí (i to ho může postupně postihnout). Při těchto poraněních nemůže laik mnoho udělat, a tak je třeba zraněného co nejrychleji dopravit k lékaři.

Při krvácení na povrch už můžeme udělat mnoho. Poraněnou končetinu ošetříme silným podvazem cév, a to nad stranou směrem k srdci. Obvaz musí být pevný, ale nesmí končetinu pohmoždit. Po podvázání rány má být krvácení menší. Pokud je menší, je možné ránu ještě obvázat a obvaz přelepit. Ránu nijak zvlášť nečistíme, uděláme jen to nejnutnější z povrchu setřeme sraženou krev, textilní vlákna, zeminu apod., do rány ničím nesaháme a nic nevytahujeme, tedy vlákna textilií, broky, ani cokoli jiného. Neodstraňujeme ani broky z kůže, raději poraněného okamžitě odvezeme na lékařské ošetření. Povrchovou ránu nebo krvavé zhmoždění můžeme po mechanickém očištěním dezinfikovat kysličníkem.

Každý poraněný potřebuje klid a co nejrychlejší odbornou pomoc. Proto už v době kdy je ošetřován, připravujeme jeho transport, improvizované lůžko. Jsou-li poraněny nohy, má postižený ležet, je-li poraněna horní část trupu a horní končetiny, může být převezen v pololeže.

Důležitým následkem každého těžkého poranění je šok. Šok má vždy dvě složky fyzickou a psychickou. Poúrazovému šoku není možné se vyhnout, je ho však možné od začátku příznivě ovlivňovat. Důležité je aby poraněný neprochladl, dbáme, aby mohl dýchat čistý vzduch, je-li poraněný při vědomí, můžeme mu podat silnou černou kávu, nemá se kolem něho shlukovat zbytečně moc lidí, nemá se hlasitě mluvit a dělat jakýkoliv zmatek. V každém případě se snažíme poraněného dostat co nejdříve k lékaři.

                     AFRICKÝ MOR PRASAT –

                     PRVNÍ VÝSKYT V ČESKÉ REPUBLICE

Dovolujeme si Vás informovat o potvrzení prvního případu výskytu afrického moru prasat na území České republiky.
Dne 26. 6. 2017 potvrdila Národní referenční laboratoř pro africký mor prasat přítomnost viru afrického moru prasat (dále jen AMP) u uhynulého divočáka, který byl nalezen v Želechovicích nad Dřevnicí ve Zlínském kraji. Dne 27. 6. 2017 byl potvrzen původce AMP Státním veterinárním ústavem Olomouc u druhého uhynulého divokého prasete ze stejné lokality. Vzorek z tohoto druhého kusu byl rovněž zaslán ke konfirmaci do Národní referenční laboratoře pro africký mor prasat.
Jedná se o první případ této nákazy v České Republice. V chovu prasat nebyl AMP doposud prokázán a nebyly zatím potvrzeny ani žádné další případy u divokých prasat.
V letošním roce byly hlášeny případy nákazy u domácích i volně žijících prasat z Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska, Ukrajiny a Sardinie.
AMP je vysoce nakažlivá nebezpečná virová nákaza postihující všechny věkové kategorie prasat domácích a volně žijících. Nákaza není přenosná na člověka. K přenosu viru dochází přímým kontaktem s infikovanými prasaty nebo prostřednictvím kontaminovaných materiálů a krmiv. Virus AMP je vysoce odolný ve vnějším prostředí a v materiálech živočišného původu. K zavlečení nákazy často dochází prostřednictvím syrových nebo nedostatečně tepelně upravených výrobků obsahujících vepřové maso.
Klinické příznaky onemocnění se podobají klasickému moru prasat. U infikovaných zvířat dochází k náhlým úhynům, v případě akutního průběhu onemocnění se objevuje horečka, malátnost, dýchací poruchy, ztráta chuti k příjmu potravy, zažívací obtíže a přítomnost krvácenin na kůži a vnitřních orgánech. U březích prasnice může dojít ke zmetání.
Léčba není možná, vakcína proti AMP neexistuje. V případě potvrzení výskytu nákazy v chovu se postupuje podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů :
(veterinární zákon) a vyhlášky č. 202/2004 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat.
Veterinární opatření, která Státní veterinární správa přijme, budou směřovat k zabránění zavlečení nákazy do chovů domácích prasat. Ochrana chovů prasat spočívá zejména v zajištění biologické bezpečnosti, především je nutné zamezit kontaktu s volně žijícími prasaty (kvalitní oplocení), zabránit přístupu nepovolaných osob do chovů, provádět důkladné čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí a jiných prostorů a zařízení, kde jsou zvířata chována, a nezbytné je také zajištění bezpečnosti krmiv (nezkrmování kuchyňských odpadů).
K zamezení šíření nákazy je nezbytné neprodleně hlásit zvýšené či hromadné úhyny v chovu prasat nebo zvýšený výskyt zmetání prasnic.